V.K. sobě, 1995, Vladimír Kokolia

<small>Z Kokolia</small>

autor textu: Vladimír Kokolia

V.K. sobě

bar. katalogový list Vladimír Kokolia, 1995, vyšlo k výstavě: Vladimír Kokolia, Galerie Caesar, Olomouc

Vladimír Kokolia je jedním z nejvýznamnějších představitelů střední generace výtvarníků tvořících ve specifickém prostředí Boskovické brázdy, jedné z nejvýznamějších brázd Jihomoravského regionu, v oblasti malby abstraktně-figurální, s náznaky konceptuálního řešení, často sice překrývanými quasi-tradicionalistickým fundamentalismem, jehož synkretizmu však současně využívá k metanaraci příběhů percepce, formy, ikonologie a rituálu při ustanovování nového paradigmatu záměnou za inflační ikonoklasmus postmoderní doby, výtvarníků, kteří v tomto kamenitém kraji podhůří Vysočiny našli svůj lid, aniž by se přitom bránili excesívní výstavní aktivitě v zahraničí, a konsekventně vernisážovým opulencím, kteří se neomezují pouze na obory výtvarné, ale vstupují též na pole hudební, v případě Vladimíra Kokolii alternativního rocku ve skupině E, jedné z nejvýznamnějších z množiny tříčlenných rockových skupin, které vyryly hlubokou brázdu v české alternativní scéně poloviny 80.let, a přežily rozkvět tzv. brněnské alternativní scény, na pole literatury - obsáhlý soubor textů ke vlastním výstavám (viz text Uprostřed pole, Behemot 1993), a vůbec na pole, na která v tomto chudém podhorském kraji vnuk rolníka a syn zemědělce může vstoupit.

Kokoliovo dílo představuje závažný pokus o vtěsnání hlubokého a rozsáhlého zážitku Tichého oceánu, který se odehrál během jeho několika kalifornských pobytů, do naší tradičně vnitrozemské, nevětrané enklávy pomocí kurvolineární i rektalineární sítě vztahů uvnitř metriky obrazové konstrukce paralelní pohybu vody v její mase, tak typické pro non-lineární myšlení nastávajícího věku Vodnáře.

Nástrojem exploatace světa se po obrazu, písmu a čísle konečně stává samotný svět - rychle zkonvenčnělým objevem, že každý předmět tohoto světa má přirozenou schopnost generovat celý svůj svět, se lidstvo ocitá před pokušením metakolonializmu; již dnes je faktem hromadný útěk z osobní karmy jednotlivce do nabídky metaosudů přicházející od světů ve všech úrovních.

A tady přichází náš umělec, misionář, aby lidstvu sdělil, že věrnost nevěstě malby se může stát exemplární alternativou pobytu ve kterémkoli z těchto světů spirituální promiskuity začátku třetího milénia.