Skupina E sázela také na vizuální efekty, 1999, MF Dnes

<small>Z Kokolia</small>

autor textu: Hana Tůmová, Pavel Jirásek

Skupina E sázela také na vizuální efekty
roky rocku

deník MF Dnes, 18.10.1999,

"Pod písmenem E si můžete představit jakékoliv slovo, na E začínající. Ať už je to emoce, exhibice nebo empirie, všechno tohle jsme chtěli zahrnout do naší tvorby," říká Josef Ostřanský, kytarista skupiny E, jejíž tvorba se vymykala všem běžným normám, kladeným na hudební skupiny. E, původním názvem UHU, odvozeným od "superdržícího západoněmeckého lepidla", se zformovala na podzim roku 1985. Její základ tvořili baskytarista Vladimír Václavek, který přišel ze skupiny Maňána, a Josef Ostřanský, dříve hrající ve skupině Nukleus. Oba zkušení, ostřílení hráči našli třetího člena v osobnosti zpěváka a zejména výtvarníka Vladimíra Kokolii. Pro E byl od počátku charakteristický kytarový zvuk bez bicích nástrojů. "Původně jsme hledali vhodného hráče na bicí a v několika prvních skladbách se objevil automatický bubeník. Ze zkušenosti jsme ale věděli, že když posloucháte jakoukoliv rytmičtější skladbu, tak vám v ní bicí podvědomě automaticky naskočí," zdůvodňuje Ostřanský nepřítomnost bubeníka, který se ve světě popu často pokládá za fundamentál skupin. Hudba byla tedy založena na stálém opakování rytmicko-melodických figur obou kytar a až postupem doby, a to na druhé desce E, zužitkovali i doprovod bicích. Co se týče ovlivněnosti tvorbou jiných hudebních skupin a směrů, E uvádí široké spektrum, King Crimson počínaje a Black Sabbath konče, nejvíce se však snažili být pouze sví a za všech okolností neokoukaní. Důležitou složkou koncertů E byla vizuální stránka, odvíjející se od výtvarného zaměření Vladimíra Kokolii. Reflektor, umístěný tak, aby na jevišti vytvářel světelný kužel, působil dojmem ostré hranice mezi světlem a stínem. Oba kytaristé hráli ve stínu a Kokolia vstoupil do kuželu světla, kde pohybově "vykresloval" své texty. Jeho taneční projev se výrazně odlišoval od klasických tanečních projevů a zcela jistě byl ovlivněn asijským bojovým uměním taiči, které léta praktikoval. Tyto někdy až "neurotické" pohybové kreace měly blízko k dnešnímu pojetí výrazového tance. Zpěv Kokolii byl velmi dynamický, od tichého šepotu až po extatický křik. To vše vytvářelo atmosféru napětí, která se spojovala s Kokoliovými bizarními texty. Texty-básně přibližovaly Kokoliovu fantaskní snovou rovinu o banálních každodenních věcech. Velmi rozporuplné bylo přijetí E publikem." Odehráli jsme mnoho koncertů, kde reakce publika nebyla ani dobrá, ani špatná. Nebyla prostě žádná. Lidé byli naprosto vyvedení z míry, když viděli dva kytaristy bez bubeníka a k tomu zpěváka, který se naprosto vymykal všem běžným normám. Pak nastal zlom a asi tak po roce a půl zápasu to konečně začalo zabírat," směje se Josef Ostřanský. Ani on, ani ostatní členové z E si prý nepamatují na žádná politická omezení a zákazy, které alternativní scénu v osmdesátých letech často postihovaly. S povděkem přitom jmenují osobnost Lenky Zogatové, jejímž přičiněním dostalo šanci vystupovat mnoho dalších skupin alternativního okruhu. LP skupiny E vyšlo v roce 1990 a její CD roku 1995.