Malíř Kokolia se vrací ke kapele E, 1999, MF Dnes
<small>Z Kokolia</small>
autor textu: Monika Šimková
Malíř Kokolia se na jaře po dvouleté pauze vrátil k hudební formaci E
deník MF Dnes, 10.8.1999, vyšlo k: E, Na Věčnosti, Znojmo
Malíř Vladimír Kokolia je jednou z nejvýraznějších osobností současné české výtvarné scény. V roce 1990 získal jako první výtvarník nově zřízenou Chalupeckého cenu. Od roku 1992 vyučuje na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru grafiky. "Po osmi letech je pro mě zvláštní, že mám teď třeba volno na léto, protože předtím jsem měl buď pořád práci, nebo pořád volno, podle toho, jak to kdo bere," říká Kokolia a s úsměvem dodává: "Tak nevím, jestli mám teď začít odpočívat, anebo něco dělat."
Loni v listopadu se uskutečnila velká Kokoliova výstava v pražském Mánesu, také menší výstava v newyorském Českém centru a na jaře pak výstavy v Chomutově a ve Zlíně. Ve stejné době také dokončoval výtvarný doprovod ke knize Luďka Skočovského o počítačovém systému Unix. Všechny tyto aktivity jej značně vyčerpaly. Teď se pokouší všechno odvrhnout, cvičně nedělat nic a čekat, až impuls k tvorbě přijde zevnitř. "V posledních letech jsem měl pocit, že jsem pod tlakem okolností a nemohu poznat, odkud ty impulsy opravdu vycházejí," vysvětluje.
Na jaře se také Kokolia po dvouleté pauze vrátil ke spolupráci se skupinou E hudební formací, kterou založil ve druhé polovině osmdesátých let s Josefem Ostřanským a Vencou Václavkem. Impuls k obnovení činnosti E dal kamarád hudebníků Volkmar Mietke, který se skupinou dříve spolupracoval jako zvukař. "Volkmar naši desku přemixoval a přidal k ní zvuk svých bicích. Když jsme to slyšeli, byli jsme všichni překvapeni, jak dobře to zní," říká malíř a dodává: "V době výstavy v Mánesu jsem už po médiích trousil, že E končí. Volkmar nás svou akcí úplně probral. Odjel jsem za ním v březnu do Schwarz-waldu jako starý muž a tam jsem se úplně probral". Obnovení hudebních aktivit si Kokolia pochvaluje: "Ve chvíli, kdy se snažím zjistit, co dělám doopravdy a co si předstírám, je tady aktivita, kdy o těchto věcech nemusím vůbec přemýšlet." E už začalo s koncertováním a vznikají také další Kokoliovy písňové texty. První z koncertů se uskutečnil na začátku července ve Znojmě v klubu Na Věčnosti a v létě skupinu čeká celá série rockových festivalů. "Místa, kde hrajeme, si vybíráme podle toho, jak známe publikum, nakolik je otevřené a připravené vnímat nejrůznější hudební podněty," doplňuje Kokolia. Větší část koncertů je naplánována na září, kdy je budou moci uvidět také diváci v Brně. Členové E také plánují, že se v srpnu sejdou v nahrávacím studiu a nahrají některé skladby nebo vydají živou koncertní nahrávku.
Co se týče výtvarné oblasti, zrušil Kokolia od prosince loňského roku kromě výstavy v brněnské Galerii Aspekt všechny své výstavní aktivity. "Teď jsem si vyhlásil období hájení a čekám, až to přijde samo," vysvětluje. Své výstavy se snaží omezovat už deset let. "Už se mi stávalo, že jsem poslední obraz domalovával těsně před vernisáží. Což je vlastně trochu paradoxní, protože deset let předtím ode mě nikdo nic nechtěl. Obrazy jsou velice pracné. Jednou jsem spočítal, že na objemnějším plátně je 2,5 km čar. Moment pracnosti mě na tom ovšem baví, protože je zárukou, že nad obrazem člověk opravdu strávil reálný čas," zamýšlí se výtvarník.
V tvorbě a životním postoji jej také ovlivňuje čínské cvičení tai-či, kterému se věnuje už od poloviny osmdesátých let. "Tai-či je komplexní systém, ale člověk si může vybrat, z jakého úhlu na něj chce pohlížet. Jestli jen jako na bojové umění, nebo jako na životní filozofii či systém cvičení. Proměna, kterou člověk projde, je pak velmi znatelná - víte vždycky přesně, kde jste," objasňuje.
Základní informace, jak cvičit tai-či, stejně jako texty skupiny E, dokumentaci Kokoliových výstav a seznamy všech novinových rozhovorů, naleznou zájemci na jeho vlastní internetové stránce: http://www.ffa.vutbr.cz/kokolia.
