Absolutní trenažér, 1990, E live

autor textu: Vladimír Kokolia

Nasedli a začli dřímat bez starosti a bez zájmu

jestli jízda nemění svůj dosavadní směr

motoru tlukot přinesl sen o tom že jsou schoulení zpět

v bezpečí pod matčiným srdcem

zbytky jejich lidských tváří rozsápaly tlapy světel

jen kabáty se vynořují v tříšti ledových ker

ztišeni tím že chytli místa svinuli se do sedadel

a denní zlobu vypustili do pupečních šňůr

zapoměli na řidiče na cíl cesty s probuzením

na to že možná někdo z nich je černý pasažér

Mysleli si že naslouchají harmonii sfér

zdálo se jim že tíže zmizela z jejich těl

zapoměli že je veze z ÚANu jako každodenně

ABSOLUTNÍ TRENAŽÉR