Černý les, 1994, I Adore Nothing

autor textu: Vladimír Kokolia

Křížem krážem černým lesem

procházím provázen děsem

děs mi praví chraň si zdraví

dravci v lese budou hraví

bloudím lesem krážem křížem

kraji lesa o nic blíže

s očí loupu vrstvu kůry

tma ve vločkách padá shůry

šlápoty objímá mech

bitva zuří v kořenech

z černých květů bledá vůně

odraz klesl na dno tůně

světlo v dálce je jen klam

zení rozšklebených tlam

všechny kameny jsou bludné

vstříc mi jdou podoby zrůdné

vycházejí z vlhkých slují

po očku mě pozorují

pak mě vmžiku roztrhají

nic jak bylo nenechají

děs mi praví to je krása

sbírám kusy svého masa

kosti skládám na hromádku

lebka vypráví pohádku

vtom pták vydal ranní skřek

zahléd' jsem obrysy střech

meč úsvitu stíná stíny

navždycky už budu jiný

prošel jsem provázen děsem

křížem krážem černým lesem